Literárněvědná společnost - pobočka Olomouc

Literárněvědná společnost (koordinovaná Radou vědeckých společností ČR) slouží k meziuniverzitní výměně poznatků a nejnovějších závěrů bádání na poli literární teorie, historie i komparatistiky, a to formou přednášek českých i zahraničních odborníků a jejich následným sebráním do sborníku Kontexty literární vědy.

Sídlo LVS:

Literárněvědná společnost
Ústav české literatury FF MU Brno
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Předsedkyně LVS:

prof. PhDr. Michaela Soleiman pour Hashemi, CSc.
Ústav české literatury FF MU Brno
Arna Nováka 1
602 00 Brno

webové stránky: http://rvs.paleontologie.cz/spolecnosti/spol-63/

Olomoucká pobočka LVS

Působí při katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
(Křížkovského 10, 771 80 Olomouc).

Výbor olomoucké pobočky LVS:

prof. PhDr. Lubomír Machala, CSc. (předseda)

Mgr. Jana Kolářová, Ph.D. (jednatelka)

doc. Mgr. Erik Gilk, Ph.D. (člen)

Stručná historie olomoucké pobočky LVS

Pobočka LVS v Olomouci byla založena jako jedna z prvních koncem roku 1969. Předsedou pobočky byl zvolen dne 18. 12. Jiří Skalička, jednatelkou Alena Štěrbová. V tomto roce, který se již chýlil ke konci, proběhla už pouze jedna přednáška, a to Josefa Galíka (Vančura a Čapek ve 20. letech). Od r. 1970 se činnost LVS v Olomouci stala pravidelnou, což obnášelo nejméně šest přednášek ročně.

Jako přednášející vystupovali jednak členové katedry bohemistiky FF UP v Olomouci, (Oldřich Králík, Jiří Skalička, Eduard Petrů, Josef Galík), dále kolegové z příbuzných, především slavistických kateder (rusisté Vladimír Kostřica, Miroslav Zahrádka), ale i teatrologové (Jiří Stýskal, Alena Štěrbová), a rovněž hosté, nejčastěji z Brna (Josef Hrabák, Dušan Jeřábek). V roce 1973 zde přednášel poprvé zahraniční host – anglický bohemista Robert Pynsent (s poněkud kuriózním názvem přednášky – jak je pro něj ostatně typické – Hlava nehlava, Šalda nešalda). V dalších letech se pak objevovali i přednášející z Polska (např. Janusz Rohoziński, Jacek Baluch).

Roku 1975 se uskutečnil v rámci LVS první vzpomínkový večer, který byl věnován památce Oldřicha Králíka (jenž zemřel v srpnu téhož roku). Vystoupil zde mj. O. F. Babler, Jiří Opelík, Vladimír Justl. Podobná tematicky zaměřená setkání byla věnována také např. Petru Bezručovi (1978) či nedožitým osmdesátinám Jiřího Wolkera (1980).

V polovině osmdesátých let rozmnožili řady přednášejících mj. noví členové katedry bohemistiky – Lubomír Machala (jeho první přednáška byla nazvána Páralova tvorba posledního desetiletí) a Jan Schneider (Současná česká sci-fi.

Doba normalizace sice omezovala badatelské pole literárních vědců, ale přesto je patrné, že ti olomoučtí (respektive jejich hosté) se snažili o pestrost a posluchačskou přitažlivost přednášek. Objevovala se v nich nejčastěji jména Vladislav Vančura, Jaromír John, Petr Bezruč, K. H. Mácha, Bedřich Václavek, František Halas aj.

Rok 1989 přinesl stejně jako v jiných oblastech uvolnění poměrů a rozšíření možností i v aktivitách olomoucké pobočky LVS. Polistopadová změna se projevila jednak v tematice přednášek (hlavně zpočátku probíhalo zaplňování a mapování „bílých míst“ ve vývoji české literatury), jednak v možnosti zvát bohemisty ze zahraničí bez ideologického omezení. Po roce 1989 se rovněž rozšířil počet literárněteoretických příspěvků.

Mezi prvními přednášejícími v roce 1990 byly významné osobnosti české literární vědy – kritik Jan Lopatka, literární historik a teoretik Vladimír Macura či jeho blízký kolega Pavel Janoušek. Ze zahraničních hostů lze připomenout rakouské bohemisty Hanse Rotheho nebo Gertraude Zandovou, Poláka Leszka Engelkinga nebo italského bohemistu Sergia Corduase). LVS hostila také české bohemisty působící v zahraničí (Zuzanu Stolz-Hladkou ze Švýcarska, Sylvii Richterovou z Itálie či Helenu Koskovou ze Švédska). Opakovaně přijížděli také literární vědci ze Slovenska (Valér Mikula, Marta Součková).

Na tradici vzpomínkových či tematických večerů navázalo v roce 2007 vzpomínkové setkání ke stému výročí narození Oldřicha Králíka (vystoupili na něm Vladimír Justl, Jiří Svoboda, Alena Štěrbová ad.).

Ke změnám docházelo i v oblasti organizačně-personální: v roce 1991 převzala po Aleně Štěrbové pozici jednatelky pobočky Marie Sobotková, od roku 1996 vykonával funkci předsedy pobočky Eduard Petrů. V roce 2006 tuto funkci převzal Lubomír Machala, jednatelkou se stala Jana Kolářová.

Tematika přednášek konaných v rámci LVS vždy měla a stále má široké rozpětí, jež by mělo vycházet vstříc nejrůznějším zájmům posluchačů. Nalezneme zde příspěvky literárněhistorické, zahrnující oblast od nejstarších literárních památek na území Čech až po reflexi současné literární scény. Literární teoretikové prezentují různorodá hlediska a přístupy

k bádání o literárním díle. Snahou těch, kteří přednášky pořádají, je oslovit co nejširší okruh posluchačů nejen z řad univerzitních studentů a pedagogů, ale i čtenářů a zájemců o literární dění. Tím, jak věříme, naplňuje LVS smysl a cíl své existence.

Jana Kolářová, Lubomír Machala
březen 2022

Soupis přednášek

a jiných akcí olomoucké pobočky Literárněvědné společnosti od roku 1969

2022

Jakub Vaníček – Vzpoura proti kontrakultuře? Milan Kozelka za hranou českého

 

2020

Petr Kyloušek – Proměny filologie: čas, prostor a kauzalita

Petr Plecháč – Versologie a určování autorství

 

2019

Bohumil Fořt – Narativita ve 21. století? Tradice a progres

Michal Fránek – Tataři i zednáři. Hostýn jako místo paměti

Jan Pišna – Humanismus, irenismus a reformace v kontextu české literatury 16. století

Ivo Říha – Publicistika Jáchyma Topola

Ivica Hajdučeková – Duchovnosť v (re)interpretácii poézie Maše Haľamovej

Jan Pišna – Edice staročeských památek: minulost, přítomnost, budoucnost

2018

Marek Lollok – Kritika v pohybu: česká literární (meta)kritika 90. let 20. století

Hana Bočková – Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic a jeho Putování

Michal Jareš – Počátky české detektivky do roku 1918

Zuzana Urválková – Album nakladatele Ignáce Leopolda Kobra v českém literárním kontextu 50. let 19. století

 

2017

Antonín Kudláč – Od Ludvíka Součka po Františka Kotletu. Možnosti recepce a kanonizace současné české fantastiky

Petr Kučera – Otokar Březina a Rainer Maria Rilke. Ke vzájemnému vztahu literárního díla a podobám pozdního symbolismu

Alessandro Catalano – Literární manifest jako zrcadlo českého moderního umění

Jana Vrajová – „Umíněnkyně dobra“ Sofie Podlipská (kapitola z literárních dějin 2. poloviny 19. století)

Joanna Czaplińska – Česká fantastika psaná ženami

 

2016

Martin Jiroušek - Černý alias krvavý román vs. Vítězslav Nezval, Josef Váchal a Ladislav Klíma

Joanna Czaplińska – Jsou české scifistky feministky?

Petr Plecháč – Atribuce autorství na základě frekvenčních charakteristik verše (?)

Pavel Janoušek – K situaci současné české literatury

Zdeněk Hrbata – Diskurz duelantů a etiketa soubojů v romantických dobrodružných příbězích

Ondřej Sládek – Jan Mukařovský a česká literární věda (role, vliv, aktuálnost)

Martin Tomášek – Literární prostor jako projekční plátno doby

 

2015

Alexander Kratochvil – Mlha minulosti: vlaky duchů a strašidelná nádraží (český komiks Alois Nebel jako populární médium kultury vzpomínání)

Radim Kopáč – Současná česká literatura v překladech

Vzpomínkový večer na Jana Balabána (vystoupili Josef Jařab, dr. Blanka Kostřicová, Lubomír Machala)

Bohumil Fořt – Realistický narativ v labyrintu funkcí

Petra James – Diskuze o kulturní paměti v obraze současné české prózy

Richard Změlík – Kvantifikace a korpusy v literární vědě? (Možnosti a limity)

 

2014

Jakub Češka – Konstanty a přeryvy v poetice Milana Kundery

Jakub Chrobák – Tělo a tělesnost v díle Bohumila Hrabala

 

2013

Petr Hruška – Obrys poezie v první dekádě nového tisíciletí

Alena Fialová – Próza poslední dekády

Lenka Jungmannová – „Nová vlna“ české dramatiky

Petr Hrtánek – Hypertextový rozměr současných literárních apokryfů

 

2012

Radek Malý – Poezie německého expresionismu a problematika jejího překladu

Pavel Janoušek – Kánon jako součást literárněvědného „jazyka“

Aleš Haman – O stylu a čtenáři

Martin C. Putna – Literární historie jako apologetický nástroj – verze katolická: za komunismu a dnes znovu

Michaela Hashemi – Jan Amos Komenský méně známý

 

2011

Jiří Koten – Zobrazování vědomí v narativní literatuře

Miroslav Balaštík – Fenomén Viewegh

Karel Piorecký – Česká literatura a nová média. Avantgarda vs. postmoderna

Miloš Sládek – Děti a rodiče v pobělohorských kázáních

Xavier Galmiche – Nové abdérství v Čechách. Česká předbřeznová satira ve (středo)evropském kontextu

Jana Kolářová – K některým aspektům renesančního manýrismu v předbělohorských moralitách

 

2010

Richard Změlík – Krajina v Čepově Polní trávě (strukturálně-sémiotická sonda)

Igor Fic – Eros v poezii vybraných básníků 2. pol. 20. stol.

Zbyněk Fišer – Strategie funkcionalistického překládání

Václav Vokolek – Nad vizuální experimentální poezií (od Marinettiho k dnešku)

Joanna Czaplińska – Je všechno jako Švejk? Recepce české literatury v Polsku

Petr Hruška – Karel Šiktanc: příběh básnické řeči

Jan Wiendl – Okamžik a věčnost (poznámky k tématu umění a náboženství v díle F. X. Šaldy)

Blanka Kostřicová – Jan Balabán: od sestupu k naději

 

2009

Petr Hrbáč – Svět básníka Tanedy Santóky, pijáka a haidžina éry Taišó/Šówa, inspirátora beat generation

Jiří Hrabal – Co (všechno) vědí vypravěči

Blanka Kostřicová – Románový cyklus Jiřího Kratochvila

Přemysl Rut – Proměny autorství

Petr Komenda – Akt psaní a poetika fragmentu

Marta Součková – Funkce současné literární kritiky

  • K různým podobám současné slovenské prózy

  • K poetice textů slovenských autorek po r. 1989

  • K axiologii současné slovenské prózy

Jan Malura – K možnostem žánrového zkoumání literatury humanismu a baroka

Vladimír Novotný – Tragické existenciály Vladimíra Körnera

 

2008

Dalibor Tureček – Synopticko-pulzační model českého literárního romantismu

Karel Komárek – Čeština klasiků – jazyk cizí? (Problém srozumitelnosti české literatury 19. století)

Libor Vodička – O čem vypovídá současné drama?

Martin Machovec – Filozofická témata v poezii Egona Bondyho

Petr Hruška – Devadesátka pokračuje (Přemyšlování o poezii 90. let 20. století)

Martin Pilař – Podoby českého povídkového cyklu ve 20. století

Večer s poezií Josefa Kostohryze (vystoupili M. Kostohryzová, J Steinerová, P. Komenda)

Jan Schneider – Vyprávění – intermedialita – Hrabal

 

2007

Adin Ljuca – Bosenští muslimové v české literatuře do r. 1918

Vladimír Papoušek – O psaní dějin (koncepty dosavadních literárních dějin a hledání alternativ)

Vzpomínkový večer k 100. výročí narození prof. Oldřicha Králíka (vystoupili A. Štěrbová, V. Justl, J. Svoboda ad.)

Valér Mikula – Český poetismus a slovenská poezie

Sergio Corduas – Po stopách nezachytitelného autorského stylu Bohumila Hrabala

Petr Hora – Dva pokusy o „dokončení“ Havlíčkova Křtu svatého Vladimíra

 

2006

Lukáš Foldyna – Ladislav Fuks a socialistická detektivka

Karla Vozáková – Historická skutečnost v barokní kronice

Markéta Kostková – Matěj Tanner: Heuristická východiska monografie

Lubomír Machala – Josef Galík – prozaik

 

2005

Jiří Pechar – Modely vypravování a narativní tradice

Helena Kosková – Shody a rozdíly v díle J. Škvoreckého a M. Kundery

 

2004

Miroslav Červenka – Verš u Skupiny 42; Tvary a souvislosti lumírského verše

Milan Suchomel – Nad Druhým městem Michala Ajvaze

Alice Jedličková – Několik poznámek k analýze prózy (Čepova Polní tráva)

Jaroslava Janáčková – Fenomén paměti ve stěžejních dílech z 50. let 20. stol. (Kytice, Babička, brixenské satiry)

Viktor Viktora – Komplexy české humanistické literatury

Ondřej Sládek – Mezi literaturou a náboženstvím (K hermeneutické imaginaci N. Frye a M. Eliada)

 

2003

Marta Součková – Ke komunikativnosti prozaického textu slovenské literatury 90. let

Alena Zachová – Iniciace a její tematizace v umělecké próze 20. století

Aleš Haman – Postmoderna v české polistopadové próze a nedůvěra k příběhu

Tomáš Kubíček – Obrana pamětí (O denících, memoárech...)

Jiří Trávníček – Hranice významu – možnosti interpretace

Pavel Janáček – Čtení kanálu (na okraj soupisů sešitových románových edic)

Zuzana Stolz-Hladká – O jazyku a fikčních světech

  • Slovo v české literatuře 20. stol. (Weiner, Weil)

  • Text jako paměť

 

2002

Jaroslav Šrank – O současné slovenské poezii

Zuzana Urválková – Německojazyčné kontexty obrozenské literatury

Mojmír Trávníček – Rukopisy VBF Praha

 

2001

Jiří Kudrnáč – Hubert Gordon Schauer – kritik české literatury

Erik Gilk – Trojí maloměsto v předvečer světové války

Gertraude Zand – Politika, poetika, osobnosti: česko-rakouské literární kontakty po roce 1945

Tibor Žilka – Česko(slovenský) strukturalizmus a nitranská škola

Lubomír Machala – Žena v množném čísle (Nad polistopadovou tvorbou českých prozaiček)

 

2000

Vladimír Křivánek – Funkce folklóru ve Skácelově básnickém světě

Jan Lehár – Sémantizace formy v staročeském Apokryfu o Jidášovi

Jaroslav Med – Křesťanská poezie po roce 1945

 

1999

Pavel Janoušek – Mezi slovníkem a dějinami

Valér Mikula – Rudá padesátá ve zlatých šedesátých (Z historie slovenské poezie)

Sylvie Richterová – Literatura a smích

Lubomír Machala – Ve znamení svobody? (Nad českou polistopadovou prózou)

 

1998

Leszek Engelking – Slovo a mlčení Jiřího Koláře

Petr Hanuška – Jak to bylo s Foltýnem čili na stopě plagiátorům

 

1997

Jiří Fiala – Slovesné reflexe 1. slezské války

Hans Rothe – Divadlo jezuitského kolegia v Krumlově

Jan Schneider – Jaroslav Vrchlický jako literární kritik

 

1996

Józef Zarek – Polská recepce současné české literatury

Brigitte Schultze – Das tragikomische Phänomen in der Dramen des 20. Jahrhunderts

Eduard Petrů – Labyrint interpretace

Zdeněk Pechal – Fenomén hry v románě Vladimira Nabokova

 

1995

Daniela Hodrová – Vězení jako místo přístupu k bytí

Aleksander Fiut – Být Středoevropanem

Vladimír Macura – Český mesianismus?

 

1994

Vladimír Kostřica – Ruská klasická literatura a my

Jiří Honzík – Jan Zábrana a ruská literatura

Mojmír Grygar – Alegoričnost Komenského Labyrintu světa

Jan Lehár – Roman Jakobson: Moudrost starých Čechů

Miroslav Zelinský – „Newspeak“ v literární historiografii

 

1993

Eduard Petrů – Renesanční, nebo barokní Komenský?

Vlastimil Válek – Korespondence V. K. Klicpery jako pramen poznání jeho osobnosti

Jiří Skalička – Literární trampoty Eskymo Welzla

Ivan Dorovský – Dramatická tvorba Miroslava Krleži a její recepce u nás

Jiří Opelík – Literárnost Peroutkova Budování státu

Eduard Petrů – Hereze Petra Chelčického jako literárněvědný problém

 

1992

Jan Schneider – Hrabalova autobiografická trilogie (Svatby v domě, Vita nuova, Proluky)

Zdeněk Pechal – Berlínské období Vladimira Nabokova

Josef Galík – Literatura v čase, kdy „Bůh je mrtev“

František Všetička – Kompozice Čapkova Hordubala

Jiří Svoboda – K tvůrčímu procesu Boženy Němcové

Jacek Illg – Umění románu Milana Kundery

 

1991

Jiří Opelík – Oldřich Králík – osobitost osobnosti

Eduard Petrů – Model a znak (Analýza Proppových postupů)

Paul L. Garvin – Mukařovského literárněvědný strukturalismus ve světě americké antropologie

 

1990

Pavel Janoušek – K poetice tzv. výrobního dramatu

Dušan Žváček – Lyrika Borise Pasternaka v českých překladech

Jan Lopatka – Česká ineditní literatura 70. a 80. let

Vladimír Macura – Obrozenský ideál slovanské poezie ve sporu s romantismem

Eduard Petrů – Theatrum mundi a žánrové kategorie

Jiří Bečka – Polský historický román ve srovnání s českým

Miroslav Zahrádka – O díle Alexandra Solženicyna

 

1989

Josef Galík – Poslední román Karla Čapka

Alena Štěrbová – Dramatik Josef Topol

Jiří Fiala – České verše o Francouzské revoluci

Jiří Skalička – Haškův pokračovatel Karel Vaněk

Milada Písková – František Serafin Procházka: redaktor Mladého čtenáře

 

1988

Lubomír Machala – Půjčky, nebo splátky? (Nad novinkami slovenské prózy)

Miroslav Zahrádka – Mathesiova koncepce historie sovětské literatury

Jan Schneider – Páral – science-fiction

František Všetička – Tvarosloví Ladislava Klímy

Jiří Skalička – Eduard Bass stoletý

Jiří Munzar – F. X. Šalda a německá literatura

Eduard Petrů – Starší literatura a současnost

 

1987

Alena Štěrbová – Jak se dělá dramaturgie

Zdeněk Pešat – Ke kořenům České moderny

Jiří Opelík – Filmové scénáře bratří Čapků v kontextu jejich díla

Vladimír Kostřica – Literární debut A. P. Čechova

František Valouch – František Xaver Šalda - básník

Jiří Fiala – Kramářská milostná lyrika

 

1986

Lubomír Machala – Nedokončená syntéza? (Pokušení Katarina Jana Otčenáška)

Dušan Žváček – Aktuální otázky překladů ze současné sovětské poezie

Josef Galík – Vývojové tendence současné české literatury

Jiří Látal – Oldřich Králík jako středoškolský učitel

Jiří Skalička – Karel Havlíček jubilejní

Eduard Petrů – Parodie a teorie systémů

Zdeněk Pechal – Charakteristické rysy románu M. Gorkého

 

1985

Štěpán Vlašín – Tendence a problémy české prózy 70. a 80. let

Eduard Petrů – Kdo byla první česká básnířka?

Miroslav Zahrádka – O československo-sovětských literárních vztazích

Antonín Přidal – Filozofie detektivky u G. K. Chestertona a K. Čapka

Oldřich Sirovátka – Literatura a folklór

Jiří Fiala – Parareportáže E. E. Kische

 

 

1984

Jiří Skalička – Cesta Josefa Kocourka za románem (K nedožitým 75. narozeninám)

Pavel Vašák – Systémy literární historie

Jan Schneider – Současná česká sci-fi

Miroslav Zahrádka – Problémy současné sovětské literární kritiky

Jiří Opelík – Český literární esej desátých a dvacátých let 20. století

Jaromír Dvořák – Jsou verše Pavla Hrzánského dílem Vladimíra Vaška?

Pocta Janu Nerudovi – kromě členů katedry bohemistiky vystoupil také Josef Polák

 

1983

Lubomír Machala – Páralova tvorba posledního desetiletí

Večer Jaroslava Haška – vystoupil doc. Jiří Skalička, CSc.

Jiřina Popelová – Studentský časopis – orgán debutujícího mládí

Miroslav Mikulášek – Morfologie dramatiky V. Majakovského

Milan Blahynka – Významová funkce odstředivých prvků v literárním díle

Jiří Fiala – O morytátech, zvláště olomouckých

 

1982

Lubomír Petr – Funkce a problémy nakladatelství v regionu

Přednáškový večer ke 100. výročí narození prof. B. Markalouse - Jaromíra Johna (referovali M. Blahynka, J. Stýskal, K. Motyka ad.)

Milan Kopecký – Hra J. A. Komenského o cynikovi Diogenovi

Josef Galík – Hrabalova próza 70. let

Dušan Jeřábek – Počátky publicistiky Rudolfa Těsnohlídka

Vladimír Kostřica – Struktura Lermontovova Hrdiny naší doby

 

1981

František Všetička – Kompozice Povětroně

Jiří Stýskal – Pražská avantgardní mezihra Oldřicha Stibora

Jiří Svoboda – Poezie Závadova a Martínkova (pokus o konfrontaci)

Alena Štěrbová – Burianova adaptace Oněgina v D 37

Miroslav Zahrádka – Bitva u Slavkova ve Vojně a míru

Jiří Skalička – Fran Levstik a Češi (k 150. výročí narození slovinského autora)

Vladimír Svatoň – Sovětská diskuse o teorii textu a podněty M. M. Bachtina

 

1980

Jiří Fiala – Sociálněpolitické motivy v českých pololidových veršovaných skladbách

Jiří Urbanec – Bezruč a polská literatura

K nedožitým osmdesátinám Jiřího Wolkra (přednáškový večer, vystoupili J. Dvořák, F. Valouch, J. Fiala)

Josef Galík – Novátorství Vladimíra Neffa

Eduard Petrů – Hic sunt leones. Od mythology-fiction k sci-fi a literatuře faktu

Jiří Opelík – Karel Čapek a antika

Karel Cvejn – O obrozenské satiře a Jaroslavu Haškovi

Vladimír Kostřica – Dostojevskij a dnešek

 

1979

Jacek Baluch – Česká poezie v Polsku

Milan Blahynka – Dvě rané neznámé práce Vladislava Vančury

Česká literatura v boji proti fašismu (přednáškový večer, referovali J. Dvořák, J. Galík, J. Stýskal)

Jiří Skalička – Olomoucká bohemistika a slavistika 19. století

Vladimír Svatoň – K teoretickým základům vědy o verši

 

1978

Karel Motyka – Florian dětem i dospělým

Bezručiana 1978 (vzpomínkový večer; vystoupili J. Dvořák, J. Galík, E. Petrů, J. Skalička, J. Stýskal)

Karel Krejčí – Literatura Krakova a Varšavy na přelomu století

Pavel Vašák – Matematika, počítače a vědy o umění

Šedesát let české literatury 1918–1978 (vzpomínkový večer za účasti J. Dvořáka, F. Valoucha, J. Galíka, J. Skaličky, J. Stýskala)

Vladimír Kostřica – Z historie recepce ruské literatury u nás

 

1977

Eduard Petrů – Jak překládat humanistické autory?

Franciszek Ziejka – Publicystyka Mariana Szyjkowskiego

Jiří Opelík – Dvě pařížské cesty Josefa Čapka

Jiří Svoboda – J. S. Machar a P. Bezruč v literárním osudu Vojtěcha Martínka

Marian Stepień – Literatura polska wobec wojny i okupacji

Jaromír Dvořák – Edice juvenilií Vladimíra Vaška, Další juvenilie V. Vaška

Miroslav Zahrádka – Problémy současné sovětské literatury

Janusz Rohoziński – Problematyka współczesnej literatury polskiej

Zdena Brančíková – Milostná lyrika Pabla Nerudy

 

1976

Milan Kopecký – Vliv antiky na české písemnictví humanistické

Alena Štěrbová – Básník a kritik Bernard Kosiner (1903–1939)

Karel Horálek – Koherence literárních textů

Vladimír Kostřica – Anekdota v próze N. S. Leskova

Alena Štěrbová, František Kožík – Rozhlasové umělecké vysílání na Moravě ve 30. letech

Jiří Skalička – Česká satira na přelomu 19. a 20. století

Jiří Stýskal – Stiborova cesta k avantgardě

Miroslav Zahrádka – Lev Nikolajevič Tolstoj

 

1975

Josef Galík – Dva romány o Jiříku Poděbradském

Karel Dvořák – Staročeská exempla z hlediska folkloristického

Jiří Opelík – Mladý Josef Čapek

Jiří Skalička – Neumannova satira

Vzpomínkový večer věnovaný dílu prof. Oldřicha Králíka (vzpomínali D. Jeřábek, J. Dvořák, O. F. Babler, J. Opelík, J. Svoboda, V. Justl, M. Blahynka, J. Skalička, E. Petrů)

Miroslav Zahrádka – Šolochovova práce s motivy v Tichém Donu

 

1974

František Všetička – Kompozice písně o Štemberkovi

Zdeněk Srna – Drama – divadlo i literatura

Ctirad Kučera – Staroruský Domostroj – legenda a skutečnost

Zdeněk Vyhlídal – Vztah mezi pohádkou a pověstí

Oldřich Králík – Jaký byl Mácha člověk?

Oldřich Králík – Identita prvního českého spisovatele (tzv. Kristián)

Artur Závodský – Hilarova filozofie režie

František Valouch – Kritická činnost Bedřicha Václavka ve 30. letech

 

1973

Jiří Opelík – Olbrachtův vídeňský román (Žalář nejtemnější)

Jaroslav Kafka – Sabinova vesnická próza

Jiří Stýskal – Vančura a divadelní avantgarda (Učitel a žák)

Miroslav Zahrádka – Problematika vývoje „mladých“ sovětských literatur

Marie Koukalová – Slovenský překlad Halasových veršů pro děti

Oldřich Králík – Mácha pravý a nepravý

Robert Pynsent – Hlava nehlava – Šalda nešalda

Eduard Petrů – O emblematice a olomouckých divadelních synopsích

Zdeňka Dostálová – O výzkumu rossik v moravských časopisech

 

1972

Alena Štěrbová – Hrubín a drama

Miroslav Zahrádka – O uměleckosti memoárů

Dobroslava Bergová – O stylu avantgardní prózy

Milan Blahynka – Johnův boský osud

Oldřich Králík – Nové pochybnosti o tzv. Kristiánovi

Jiří Skalička – Česko-slovinské peripetie

Jiří Svoboda – K počátkům české proletářské poezie (S. K. Neumann a Devětsil)

 

1971

Eduard Petrů – Periodizace olomouckého humanismu

Jiří Stýskal – Václavkova berlínská sezóna (Herrmann, Piscator, Tairov)

Oldřich Králík – Textové problémy zadonštiny

Štěpán Vlašín – Řád nové tvorby (Vladislav Vančura o umění)

Milan Blahynka – John a Vančura

Vladimír Kostřica – O žánrech Leskovovy prózy

Zdeněk Srna – O metodologii divadelní vědy

Karel Horálek – Lingvistická orientace v literární vědě

 

1970

Oldřich Králík – Současné bezručovské bádání

Vladimír Kostřica – Malířské prvky v díle V. M. Garšina

Marie Koukalová – Halasova poezie pro děti

Jiří Opelík – Vančurova Hrdelní pře (interpretace)

František Valouch – Halasovo Torzo naděje

Josef Hrabák – Komenského Labyrint

Janusz Rohoziński – Kilka uwag o współczesnej problematyce metodologicznej w krytyce literackiej i nauce o literaturze w Polsce

Dušan Jeřábek – K problému tradice v české literatuře

 

1969

Josef Galík – Vančura a Čapek ve 20. letech

Archiv pozvánek

Nastavení cookies a ochrany soukromí

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies a případné další síťové identifikátory, které mohou obsahovat osobní údaje (např. jak procházíte naše stránky). My a někteří poskytovatelé námi využívaných služeb, máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat (odkaz najdete v patě stránek).

(Technické cookies nezbytné pro fungování stránek. Neobsahují žádné identifikační údaje.)
(Slouží ke statistickým účelům - měření a analýze návštěvnosti. Sbírají pouze anonymní data.)
(Jsou určeny pro propagační účely, měření úspěšnosti propagačních kampaní apod.)