Bohemica Olomucensia

Vydává Katedra bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

ISSN 1803-876X

Bohemica Olomucensia: Časopis pro filologická a mezioborová studia jsou odborný recenzovaný časopis, který vychází od r. 2009 (dříve čtyřikrát ročně, od roku 2016 dvakrát ročně). Přináší původní studie a články z oboru českého jazyka a literatury, ale též lingvistické a literárněvědné příspěvky s obecnější platností a příspěvky zúročující interdisciplinární souvislosti uměnovědné a historické. Prostor je věnován také recenzím a aktuálním informacím z lingvistiky a literární vědy. Bohemica Olomucensia jsou určena lingvistům a literárním vědcům, pracujícím v oboru bohemistiky i v dalších filologických oborech, a také studentům a zájemcům z řad laické veřejnosti.

 

Redakce

prof. PhDr. Lubomír Machala, CSc. (vedoucí redaktor); doc. Mgr. Erik Gilk, Ph.D.; doc. Mgr. Miroslav Vepřek, Ph.D.; Mgr. Darina Hradilová, Ph.D.; Mgr. Jakub Vaníček (tajemník redakce), Mgr. Tomáš Franta (technický redaktor)

 

Adresa redakce

Katedra bohemistiky
Filozofická fakulta Univerzity Palackého
Křížkovského 10
771 47 Olomouc

E: jakub.vanicek01@upol.cz | tomas.franta@upol.cz
T: 705 406 196 | 737 534 465

 

Redakční rada

prof. PhDr. Petr Bílek, CSc. (FF UK v Praze); prof. PhDr. Ivan Blecha, CSc. (FF UP); doc. Annalisa Cosentino (Facolta di Lingue e Letterature Straniere Universita degli Studi di Udine); Mgr. Jakub Češka, Ph.D. (Fakulta humanitních studií UK); doc. Mirjam Fried, Ph.D. (Linguistic Department, University of Helsinki a Ústav pro jazyk český AV ČR); prof. PhDr. Aleš Haman, CSc. (FF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích); doc. PhDr. Pavel Janoušek, CSc. (Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., v Praze); prof. PhDr. Jan Kořenský, DrSc. (FF UP); prof. PhDr. Marie Krčmová, CSc. (FF Ostravské univerzity); prof. PhDr. Lubomír Machala, CSc. (FF UP v Olomouci); doc. PhDr. Mira Nábělková, CSc. (Ústav slavistických a východoevropských studií FF UK v Praze, Jazykovedný ústav Ľudovíta Štúra SAV Bratislava); prof. Dr. Marek Nekula (Institut für Slavistik, Universität Regensburg); doc. PhDr. Zdeněk Pechal, CSc. (FF UP); prof. PhDr. Daniela Slančová, CSc. (Inštitút slovakistiky, všeobecnej jazykovedy a masmediálnych štúdií Prešovské univerzity); doc. Mgr. Jan Stejskal, Ph.D. (FF UP); Dr. Phil. Zuzana Stolz Hladká (Universität Göttingen, Universität Konstanz); prof. PhDr. Oldřich Uličný, DrSc. (FF UP); doc. PhDr. Jan Wiendl, Ph.D. (FF UK v Praze)

 

Struktura čísla

Rubrika Studie a články přináší jednak delší výzkumné příspěvky v rozsahu do 30 normostran (1 normostrana = 1 800 znaků včetně mezer) s anglickým resumé o rozsahu do 300 znaků, jednak kratší texty výzkumného i ohlasového charakteru v rozsahu do 15 normostran. Rubrika Materiály představuje materiálové studie a překlady v rozsahu do 30 normostran. V rubrice Varia jsou otiskovány recenze, zprávy a komentáře v rozsahu do 10 normostran.

 

Uzávěrky jednotlivých čísel

31. března, 30. června.

Internetový nákup zde.

Pokyny a informace pro autory

V rámci usnadnění redakční přípravy žádáme autorky a autory rukopisů, aby respektovali níže uvedené pokyny, jak zaslaný text formátovat a jakými náležitostmi jej opatřit.

Redakce přijímá původní a jinde nepublikované texty, které po formální stránce splňují níže uvedené parametry. Ke všem textům musí být připojeny informace o autorovi (jméno a příjmení, tituly, název pracoviště, poštovní a e-mailová adresa).

Rozsah příspěvku: rubrika Studie a články — do 30, resp. 15 normostran (1 normostrana = 1 800 znaků včetně mezer), nutno připojit anglické resumé o rozsahu do 300 znaků a anglická klíčová slova; rubrika Materiály — do 30 normostran; rubrika Varia — do 10 normostran.

Formát a grafika:

  • příspěvky ve „wordovských“ formátech (*.doc, *.rtf, *.docx) a zároveň i jako *.pdf
  • 1,5 řádku, font Times New Roman, velikost písma 12
  • neužívat tučné a podtržené písmo, zvýrazňovat pouze užitím kurzivy
  • členění výkladu pomocí desetinného třídění (2.3.5, 2.3.5.1 atd.)
  • seznam použité literatury na konci příspěvku
  • event. obrazové přílohy možno tisknout i barevně
  • základní normy pro úpravu textu — ISO 690 a ISO 690-2, viz níže
  • názvy samostatných knižních vydání, periodik či konferencí kurzivou
  • názvy jednotlivých povídek či básní zařazených do knižních celků či novinových článků – a stejně tak i názvy hudebních skladeb nebo výtvarných děl – vkládat do uvozovek
  • při psaní přejatých slov v zásadě užívat progresivní pravopis a je-li to možné, tato slova počešťovat
  • horní číselné indexy poznámek v textu vkládat až za interpunkční znaménko, výjimkou je uvádění poznámek v závorkách a jiných vložených segmentech
  • vyňaté pasáže v citacích vyznačovat: [...]
  • citace vyznačovat uvozovkami, kurzivu užívat pouze v jazykovědných studiích u textových příkladů. V tomto případě neužíváme uvozovky.

Vzor bibliografického odkazu v textu:
Někteří autoři poukazují na sociální důsledky rozvoje digitálních knihoven, např. Rowlands (1999: 195). Někteří označili termín „digitální knihovna" za oxymóron (Greenberg 1998: 106; Lynch 2005). Problematikou digitálních knihoven se podrobně ve své monografii zabývala Ch. Borgmanová (Borgman 2003).

Vzory bibliografických citací:

kniha

CVRČEK, Václav — ČERMÁK, František

2009 Slovník Bohumila Hrabala (Praha: Nakladatelství Lidové noviny)

KOMÁREK, Miroslav

2006 Studie z diachronní lingvistiky (Olomouc: Univerzita Palackého)

STEINER, Peter

2011 Ruský formalismus; přel. František A. Podhajský (Brno: HOST)


článek; kapitola v knize

DANEŠ, František

1989 "K výslovnosti tzv. iniciálových zkratek"; Naše řeč 72, č. 3, s. 170—172

STAIGER, Emil

2008 "Umění interpretace"; in idem: Poetika, interpretace, styl; přel. Miloš Černý, Ivan Chvatík, Michael Špirit, Marek Vajchr a Otakar Veselý (Praha: Triáda), s. 187—202


příspěvek ve sborníku

BEDNARCZUK, Leszek

2000 "Czy istnieją wpływy niemieckie w fonetyce czeskiej?"; in WRÓBEL, Henryk (ed.): Studia z filologii słowiańskiej ofiarowane profesor Teresie Zofii Orłoś (Kraków: Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego), s. 47—56

MRAVCOVÁ, Marie

1994 "Úvaha dramaturgická — ex post realizovaných filmových adaptací románů Neviditelný a Helimadoe"; in MLSOVÁ, Nella — DVOŘÁK, Jan (eds.): Hlavní téma: Psychologická próza (Praha: Gaudeamus), s. 112—123


internetový zdroj

VEČERKA, Radoslav

2008 "Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů"; www.phil.muni.cz, http://www.phil.muni.cz/linguistica/art/vecerka /vec-medailonky2.pdf [přístup 15. 7. 2009]


odkaz v textu

Úsilí Čelakovského i Kamarýtovo na poli lidové prózy tak nakonec „jen ohlašovalo práci mladšího pokolení“ (Horák 1933: 326).

 „Jsem pořád, a už tolik let, na kříži, který nesu hodinu za hodinou. [...] za vším zůstává těch hrozných pět či skoro už šest let jako chmurný mrak“, píše své ženě z vězení snad největší český básnický talent 20. století, Jan Zahradníček (2008: 67).

Je však třeba zdůraznit zvláštní postavení Fučíkovy Reportáže v poválečné československé společnosti. Nebyla jen bájným hagiografickým zobrazením muže oplývajícího všemi komunistickými ctnostmi, ale jakýmsi Písmem, novou biblí, oživenou posledním výdechem umírajícího hrdiny. Zejména avantgardní básník Konstantin Biebl svým přirovnáním k roušce Veroničině dobře vystihl výjimečný status přisouzený Reportáži (srov. Biebl 1953: 28).

V úvodu píše: „Boudníče! Tak jsem si četl znovu ten návrh na manifest a s politováním musím říci, že to vůbec nepůjde. To ten manifest předchozí byl celistvější a obsažnější“ (Hrabal 1998: 359). Dodává také, že Boudníkovy další texty mají být živější a zajímavější než návrh na manifest, a vybízí Boudníka v těchto zápiscích pokračovat (ibid.: 359).

Tradicí v české lingvistické literatuře je, že se morfologicky tvořené formy na základě odvozování zařazují do výkladů o tvoření slov (srov. Petr a kol. 1986: 321–326; Čechová a kol. 2011: 131–132; Karlík a kol. 1995: 172–176; Cvrček a kol. 2010: 99; Štícha a kol. 2011: 206–211).