Literárněvědná společnost - pobočka Olomouc
Literárněvědná společnost (koordinovaná Radou vědeckých společností ČR) slouží k meziuniverzitní výměně poznatků a nejnovějších závěrů bádání na poli literární teorie, historie i komparatistiky, a to formou přednášek českých i zahraničních odborníků a jejich následným sebráním do sborníku Kontexty literární vědy.
Aktuální přednáška LVS
Sídlo LVS:Literárněvědná společnost | Předsedkyně LVS:prof. PhDr. Michaela Soleiman pour Hashemi, CSc. |
webové stránky: http://rvs.paleontologie.cz/spolecnosti/spol-63/
Olomoucká pobočka LVS
Působí při katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
(Křížkovského 10, 771 80 Olomouc).
Výbor olomoucké pobočky LVS:
prof. PhDr. Lubomír Machala, CSc. (předseda)
Mgr. Jana Kolářová, Ph.D. (jednatelka)
doc. Mgr. Erik Gilk, Ph.D. (člen)
Stručná historie olomoucké pobočky LVS
Pobočka LVS v Olomouci byla založena jako jedna z prvních koncem roku 1969. Předsedou pobočky byl zvolen dne 18. 12. Jiří Skalička, jednatelkou Alena Štěrbová. V tomto roce, který se již chýlil ke konci, proběhla už pouze jedna přednáška, a to Josefa Galíka (Vančura a Čapek ve 20. letech). Od r. 1970 se činnost LVS v Olomouci stala pravidelnou, což obnášelo nejméně šest přednášek ročně.
Jako přednášející vystupovali jednak členové katedry bohemistiky FF UP v Olomouci, (Oldřich Králík, Jiří Skalička, Eduard Petrů, Josef Galík), dále kolegové z příbuzných, především slavistických kateder (rusisté Vladimír Kostřica, Miroslav Zahrádka), ale i teatrologové (Jiří Stýskal, Alena Štěrbová), a rovněž hosté, nejčastěji z Brna (Josef Hrabák, Dušan Jeřábek). V roce 1973 zde přednášel poprvé zahraniční host – anglický bohemista Robert Pynsent (s poněkud kuriózním názvem přednášky – jak je pro něj ostatně typické – Hlava nehlava, Šalda nešalda). V dalších letech se pak objevovali i přednášející z Polska (např. Janusz Rohoziński, Jacek Baluch).
Roku 1975 se uskutečnil v rámci LVS první vzpomínkový večer, který byl věnován památce Oldřicha Králíka (jenž zemřel v srpnu téhož roku). Vystoupil zde mj. O. F. Babler, Jiří Opelík, Vladimír Justl. Podobná tematicky zaměřená setkání byla věnována také např. Petru Bezručovi (1978) či nedožitým osmdesátinám Jiřího Wolkera (1980).
V polovině osmdesátých let rozmnožili řady přednášejících mj. noví členové katedry bohemistiky – Lubomír Machala (jeho první přednáška byla nazvána Páralova tvorba posledního desetiletí) a Jan Schneider (Současná česká sci-fi.
Doba normalizace sice omezovala badatelské pole literárních vědců, ale přesto je patrné, že ti olomoučtí (respektive jejich hosté) se snažili o pestrost a posluchačskou přitažlivost přednášek. Objevovala se v nich nejčastěji jména Vladislav Vančura, Jaromír John, Petr Bezruč, K. H. Mácha, Bedřich Václavek, František Halas aj.
Rok 1989 přinesl stejně jako v jiných oblastech uvolnění poměrů a rozšíření možností i v aktivitách olomoucké pobočky LVS. Polistopadová změna se projevila jednak v tematice přednášek (hlavně zpočátku probíhalo zaplňování a mapování „bílých míst“ ve vývoji české literatury), jednak v možnosti zvát bohemisty ze zahraničí bez ideologického omezení. Po roce 1989 se rovněž rozšířil počet literárněteoretických příspěvků.
Mezi prvními přednášejícími v roce 1990 byly významné osobnosti české literární vědy – kritik Jan Lopatka, literární historik a teoretik Vladimír Macura či jeho blízký kolega Pavel Janoušek. Ze zahraničních hostů lze připomenout rakouské bohemisty Hanse Rotheho nebo Gertraude Zandovou, Poláka Leszka Engelkinga nebo italského bohemistu Sergia Corduase). LVS hostila také české bohemisty působící v zahraničí (Zuzanu Stolz-Hladkou ze Švýcarska, Sylvii Richterovou z Itálie či Helenu Koskovou ze Švédska). Opakovaně přijížděli také literární vědci ze Slovenska (Valér Mikula, Marta Součková).
Na tradici vzpomínkových či tematických večerů navázalo v roce 2007 vzpomínkové setkání ke stému výročí narození Oldřicha Králíka (vystoupili na něm Vladimír Justl, Jiří Svoboda, Alena Štěrbová ad.).
Ke změnám docházelo i v oblasti organizačně-personální: v roce 1991 převzala po Aleně Štěrbové pozici jednatelky pobočky Marie Sobotková, od roku 1996 vykonával funkci předsedy pobočky Eduard Petrů. V roce 2006 tuto funkci převzal Lubomír Machala, jednatelkou se stala Jana Kolářová.
Tematika přednášek konaných v rámci LVS vždy měla a stále má široké rozpětí, jež by mělo vycházet vstříc nejrůznějším zájmům posluchačů. Nalezneme zde příspěvky literárněhistorické, zahrnující oblast od nejstarších literárních památek na území Čech až po reflexi současné literární scény. Literární teoretikové prezentují různorodá hlediska a přístupy
k bádání o literárním díle. Snahou těch, kteří přednášky pořádají, je oslovit co nejširší okruh posluchačů nejen z řad univerzitních studentů a pedagogů, ale i čtenářů a zájemců o literární dění. Tím, jak věříme, naplňuje LVS smysl a cíl své existence.
Jana Kolářová, Lubomír Machala
březen 2022
Soupis přednášek
a jiných akcí olomoucké pobočky Literárněvědné společnosti od roku 1969
2024
Richard Změlík - Literární kartografie na příkladu mapování fikční topografie Prahy
2023
Lubomír Machala – Od pasti estetismu k pasti populáru
Peter Darovec – Pavel Vilikovský. Medzi neomodernismom a postmodernou
Martin Kasarda – Kniha nie je jogurt ani auto ako produkt kultúrneho a kreatívneho priemyslu
Václav Vokolek – Americký pop-art a jeho české rezonance
2022
Jaroslav Šrank - Premeny slovenkej poézie do roku 2000. Tri hypotézy
Jakub Vaníček – Vzpoura proti kontrakultuře? Milan Kozelka za hranou českého
2020
Petr Kyloušek – Proměny filologie: čas, prostor a kauzalita
Petr Plecháč – Versologie a určování autorství
2019
Bohumil Fořt – Narativita ve 21. století? Tradice a progres
Michal Fránek – Tataři i zednáři. Hostýn jako místo paměti
Jan Pišna – Humanismus, irenismus a reformace v kontextu české literatury 16. století
Ivo Říha – Publicistika Jáchyma Topola
Ivica Hajdučeková – Duchovnosť v (re)interpretácii poézie Maše Haľamovej
Jan Pišna – Edice staročeských památek: minulost, přítomnost, budoucnost
2018
Marek Lollok – Kritika v pohybu: česká literární (meta)kritika 90. let 20. století
Hana Bočková – Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic a jeho Putování
Michal Jareš – Počátky české detektivky do roku 1918
Zuzana Urválková – Album nakladatele Ignáce Leopolda Kobra v českém literárním kontextu 50. let 19. století
2017
Antonín Kudláč – Od Ludvíka Součka po Františka Kotletu. Možnosti recepce a kanonizace současné české fantastiky
Petr Kučera – Otokar Březina a Rainer Maria Rilke. Ke vzájemnému vztahu literárního díla a podobám pozdního symbolismu
Alessandro Catalano – Literární manifest jako zrcadlo českého moderního umění
Jana Vrajová – „Umíněnkyně dobra“ Sofie Podlipská (kapitola z literárních dějin 2. poloviny 19. století)
Joanna Czaplińska – Česká fantastika psaná ženami
2016
Martin Jiroušek - Černý alias krvavý román vs. Vítězslav Nezval, Josef Váchal a Ladislav Klíma
Joanna Czaplińska – Jsou české scifistky feministky?
Petr Plecháč – Atribuce autorství na základě frekvenčních charakteristik verše (?)
Pavel Janoušek – K situaci současné české literatury
Zdeněk Hrbata – Diskurz duelantů a etiketa soubojů v romantických dobrodružných příbězích
Ondřej Sládek – Jan Mukařovský a česká literární věda (role, vliv, aktuálnost)
Martin Tomášek – Literární prostor jako projekční plátno doby
2015
Alexander Kratochvil – Mlha minulosti: vlaky duchů a strašidelná nádraží (český komiks Alois Nebel jako populární médium kultury vzpomínání)
Radim Kopáč – Současná česká literatura v překladech
Vzpomínkový večer na Jana Balabána (vystoupili Josef Jařab, dr. Blanka Kostřicová, Lubomír Machala)
Bohumil Fořt – Realistický narativ v labyrintu funkcí
Petra James – Diskuze o kulturní paměti v obraze současné české prózy
Richard Změlík – Kvantifikace a korpusy v literární vědě? (Možnosti a limity)
2014
Jakub Češka – Konstanty a přeryvy v poetice Milana Kundery
Jakub Chrobák – Tělo a tělesnost v díle Bohumila Hrabala
2013
Petr Hruška – Obrys poezie v první dekádě nového tisíciletí
Alena Fialová – Próza poslední dekády
Lenka Jungmannová – „Nová vlna“ české dramatiky
Petr Hrtánek – Hypertextový rozměr současných literárních apokryfů
2012
Radek Malý – Poezie německého expresionismu a problematika jejího překladu
Pavel Janoušek – Kánon jako součást literárněvědného „jazyka“
Aleš Haman – O stylu a čtenáři
Martin C. Putna – Literární historie jako apologetický nástroj – verze katolická: za komunismu a dnes znovu
Michaela Hashemi – Jan Amos Komenský méně známý
2011
Jiří Koten – Zobrazování vědomí v narativní literatuře
Miroslav Balaštík – Fenomén Viewegh
Karel Piorecký – Česká literatura a nová média. Avantgarda vs. postmoderna
Miloš Sládek – Děti a rodiče v pobělohorských kázáních
Xavier Galmiche – Nové abdérství v Čechách. Česká předbřeznová satira ve (středo)evropském kontextu
Jana Kolářová – K některým aspektům renesančního manýrismu v předbělohorských moralitách
2010
Richard Změlík – Krajina v Čepově Polní trávě (strukturálně-sémiotická sonda)
Igor Fic – Eros v poezii vybraných básníků 2. pol. 20. stol.
Zbyněk Fišer – Strategie funkcionalistického překládání
Václav Vokolek – Nad vizuální experimentální poezií (od Marinettiho k dnešku)
Joanna Czaplińska – Je všechno jako Švejk? Recepce české literatury v Polsku
Petr Hruška – Karel Šiktanc: příběh básnické řeči
Jan Wiendl – Okamžik a věčnost (poznámky k tématu umění a náboženství v díle F. X. Šaldy)
Blanka Kostřicová – Jan Balabán: od sestupu k naději
2009
Petr Hrbáč – Svět básníka Tanedy Santóky, pijáka a haidžina éry Taišó/Šówa, inspirátora beat generation
Jiří Hrabal – Co (všechno) vědí vypravěči
Blanka Kostřicová – Románový cyklus Jiřího Kratochvila
Přemysl Rut – Proměny autorství
Petr Komenda – Akt psaní a poetika fragmentu
Marta Součková – Funkce současné literární kritiky
-
K různým podobám současné slovenské prózy
-
K poetice textů slovenských autorek po r. 1989
-
K axiologii současné slovenské prózy
Jan Malura – K možnostem žánrového zkoumání literatury humanismu a baroka
Vladimír Novotný – Tragické existenciály Vladimíra Körnera
2008
Dalibor Tureček – Synopticko-pulzační model českého literárního romantismu
Karel Komárek – Čeština klasiků – jazyk cizí? (Problém srozumitelnosti české literatury 19. století)
Libor Vodička – O čem vypovídá současné drama?
Martin Machovec – Filozofická témata v poezii Egona Bondyho
Petr Hruška – Devadesátka pokračuje (Přemyšlování o poezii 90. let 20. století)
Martin Pilař – Podoby českého povídkového cyklu ve 20. století
Večer s poezií Josefa Kostohryze (vystoupili M. Kostohryzová, J Steinerová, P. Komenda)
Jan Schneider – Vyprávění – intermedialita – Hrabal
2007
Adin Ljuca – Bosenští muslimové v české literatuře do r. 1918
Vladimír Papoušek – O psaní dějin (koncepty dosavadních literárních dějin a hledání alternativ)
Vzpomínkový večer k 100. výročí narození prof. Oldřicha Králíka (vystoupili A. Štěrbová, V. Justl, J. Svoboda ad.)
Valér Mikula – Český poetismus a slovenská poezie
Sergio Corduas – Po stopách nezachytitelného autorského stylu Bohumila Hrabala
Petr Hora – Dva pokusy o „dokončení“ Havlíčkova Křtu svatého Vladimíra
2006
Lukáš Foldyna – Ladislav Fuks a socialistická detektivka
Karla Vozáková – Historická skutečnost v barokní kronice
Markéta Kostková – Matěj Tanner: Heuristická východiska monografie
Lubomír Machala – Josef Galík – prozaik
2005
Jiří Pechar – Modely vypravování a narativní tradice
Helena Kosková – Shody a rozdíly v díle J. Škvoreckého a M. Kundery
2004
Miroslav Červenka – Verš u Skupiny 42; Tvary a souvislosti lumírského verše
Milan Suchomel – Nad Druhým městem Michala Ajvaze
Alice Jedličková – Několik poznámek k analýze prózy (Čepova Polní tráva)
Jaroslava Janáčková – Fenomén paměti ve stěžejních dílech z 50. let 20. stol. (Kytice, Babička, brixenské satiry)
Viktor Viktora – Komplexy české humanistické literatury
Ondřej Sládek – Mezi literaturou a náboženstvím (K hermeneutické imaginaci N. Frye a M. Eliada)
2003
Marta Součková – Ke komunikativnosti prozaického textu slovenské literatury 90. let
Alena Zachová – Iniciace a její tematizace v umělecké próze 20. století
Aleš Haman – Postmoderna v české polistopadové próze a nedůvěra k příběhu
Tomáš Kubíček – Obrana pamětí (O denících, memoárech...)
Jiří Trávníček – Hranice významu – možnosti interpretace
Pavel Janáček – Čtení kanálu (na okraj soupisů sešitových románových edic)
Zuzana Stolz-Hladká – O jazyku a fikčních světech
-
Slovo v české literatuře 20. stol. (Weiner, Weil)
-
Text jako paměť
2002
Jaroslav Šrank – O současné slovenské poezii
Zuzana Urválková – Německojazyčné kontexty obrozenské literatury
Mojmír Trávníček – Rukopisy VBF Praha
2001
Jiří Kudrnáč – Hubert Gordon Schauer – kritik české literatury
Erik Gilk – Trojí maloměsto v předvečer světové války
Gertraude Zand – Politika, poetika, osobnosti: česko-rakouské literární kontakty po roce 1945
Tibor Žilka – Česko(slovenský) strukturalizmus a nitranská škola
Lubomír Machala – Žena v množném čísle (Nad polistopadovou tvorbou českých prozaiček)
2000
Vladimír Křivánek – Funkce folklóru ve Skácelově básnickém světě
Jan Lehár – Sémantizace formy v staročeském Apokryfu o Jidášovi
Jaroslav Med – Křesťanská poezie po roce 1945
1999
Pavel Janoušek – Mezi slovníkem a dějinami
Valér Mikula – Rudá padesátá ve zlatých šedesátých (Z historie slovenské poezie)
Sylvie Richterová – Literatura a smích
Lubomír Machala – Ve znamení svobody? (Nad českou polistopadovou prózou)
1998
Leszek Engelking – Slovo a mlčení Jiřího Koláře
Petr Hanuška – Jak to bylo s Foltýnem čili na stopě plagiátorům
1997
Jiří Fiala – Slovesné reflexe 1. slezské války
Hans Rothe – Divadlo jezuitského kolegia v Krumlově
Jan Schneider – Jaroslav Vrchlický jako literární kritik
1996
Józef Zarek – Polská recepce současné české literatury
Brigitte Schultze – Das tragikomische Phänomen in der Dramen des 20. Jahrhunderts
Eduard Petrů – Labyrint interpretace
Zdeněk Pechal – Fenomén hry v románě Vladimira Nabokova
1995
Daniela Hodrová – Vězení jako místo přístupu k bytí
Aleksander Fiut – Být Středoevropanem
Vladimír Macura – Český mesianismus?
1994
Vladimír Kostřica – Ruská klasická literatura a my
Jiří Honzík – Jan Zábrana a ruská literatura
Mojmír Grygar – Alegoričnost Komenského Labyrintu světa
Jan Lehár – Roman Jakobson: Moudrost starých Čechů
Miroslav Zelinský – „Newspeak“ v literární historiografii
1993
Eduard Petrů – Renesanční, nebo barokní Komenský?
Vlastimil Válek – Korespondence V. K. Klicpery jako pramen poznání jeho osobnosti
Jiří Skalička – Literární trampoty Eskymo Welzla
Ivan Dorovský – Dramatická tvorba Miroslava Krleži a její recepce u nás
Jiří Opelík – Literárnost Peroutkova Budování státu
Eduard Petrů – Hereze Petra Chelčického jako literárněvědný problém
1992
Jan Schneider – Hrabalova autobiografická trilogie (Svatby v domě, Vita nuova, Proluky)
Zdeněk Pechal – Berlínské období Vladimira Nabokova
Josef Galík – Literatura v čase, kdy „Bůh je mrtev“
František Všetička – Kompozice Čapkova Hordubala
Jiří Svoboda – K tvůrčímu procesu Boženy Němcové
Jacek Illg – Umění románu Milana Kundery
1991
Jiří Opelík – Oldřich Králík – osobitost osobnosti
Eduard Petrů – Model a znak (Analýza Proppových postupů)
Paul L. Garvin – Mukařovského literárněvědný strukturalismus ve světě americké antropologie
1990
Pavel Janoušek – K poetice tzv. výrobního dramatu
Dušan Žváček – Lyrika Borise Pasternaka v českých překladech
Jan Lopatka – Česká ineditní literatura 70. a 80. let
Vladimír Macura – Obrozenský ideál slovanské poezie ve sporu s romantismem
Eduard Petrů – Theatrum mundi a žánrové kategorie
Jiří Bečka – Polský historický román ve srovnání s českým
Miroslav Zahrádka – O díle Alexandra Solženicyna
1989
Josef Galík – Poslední román Karla Čapka
Alena Štěrbová – Dramatik Josef Topol
Jiří Fiala – České verše o Francouzské revoluci
Jiří Skalička – Haškův pokračovatel Karel Vaněk
Milada Písková – František Serafin Procházka: redaktor Mladého čtenáře
1988
Lubomír Machala – Půjčky, nebo splátky? (Nad novinkami slovenské prózy)
Miroslav Zahrádka – Mathesiova koncepce historie sovětské literatury
Jan Schneider – Páral – science-fiction
František Všetička – Tvarosloví Ladislava Klímy
Jiří Skalička – Eduard Bass stoletý
Jiří Munzar – F. X. Šalda a německá literatura
Eduard Petrů – Starší literatura a současnost
1987
Alena Štěrbová – Jak se dělá dramaturgie
Zdeněk Pešat – Ke kořenům České moderny
Jiří Opelík – Filmové scénáře bratří Čapků v kontextu jejich díla
Vladimír Kostřica – Literární debut A. P. Čechova
František Valouch – František Xaver Šalda - básník
Jiří Fiala – Kramářská milostná lyrika
1986
Lubomír Machala – Nedokončená syntéza? (Pokušení Katarina Jana Otčenáška)
Dušan Žváček – Aktuální otázky překladů ze současné sovětské poezie
Josef Galík – Vývojové tendence současné české literatury
Jiří Látal – Oldřich Králík jako středoškolský učitel
Jiří Skalička – Karel Havlíček jubilejní
Eduard Petrů – Parodie a teorie systémů
Zdeněk Pechal – Charakteristické rysy románu M. Gorkého
1985
Štěpán Vlašín – Tendence a problémy české prózy 70. a 80. let
Eduard Petrů – Kdo byla první česká básnířka?
Miroslav Zahrádka – O československo-sovětských literárních vztazích
Antonín Přidal – Filozofie detektivky u G. K. Chestertona a K. Čapka
Oldřich Sirovátka – Literatura a folklór
Jiří Fiala – Parareportáže E. E. Kische
1984
Jiří Skalička – Cesta Josefa Kocourka za románem (K nedožitým 75. narozeninám)
Pavel Vašák – Systémy literární historie
Jan Schneider – Současná česká sci-fi
Miroslav Zahrádka – Problémy současné sovětské literární kritiky
Jiří Opelík – Český literární esej desátých a dvacátých let 20. století
Jaromír Dvořák – Jsou verše Pavla Hrzánského dílem Vladimíra Vaška?
Pocta Janu Nerudovi – kromě členů katedry bohemistiky vystoupil také Josef Polák
1983
Lubomír Machala – Páralova tvorba posledního desetiletí
Večer Jaroslava Haška – vystoupil doc. Jiří Skalička, CSc.
Jiřina Popelová – Studentský časopis – orgán debutujícího mládí
Miroslav Mikulášek – Morfologie dramatiky V. Majakovského
Milan Blahynka – Významová funkce odstředivých prvků v literárním díle
Jiří Fiala – O morytátech, zvláště olomouckých
1982
Lubomír Petr – Funkce a problémy nakladatelství v regionu
Přednáškový večer ke 100. výročí narození prof. B. Markalouse - Jaromíra Johna (referovali M. Blahynka, J. Stýskal, K. Motyka ad.)
Milan Kopecký – Hra J. A. Komenského o cynikovi Diogenovi
Josef Galík – Hrabalova próza 70. let
Dušan Jeřábek – Počátky publicistiky Rudolfa Těsnohlídka
Vladimír Kostřica – Struktura Lermontovova Hrdiny naší doby
1981
František Všetička – Kompozice Povětroně
Jiří Stýskal – Pražská avantgardní mezihra Oldřicha Stibora
Jiří Svoboda – Poezie Závadova a Martínkova (pokus o konfrontaci)
Alena Štěrbová – Burianova adaptace Oněgina v D 37
Miroslav Zahrádka – Bitva u Slavkova ve Vojně a míru
Jiří Skalička – Fran Levstik a Češi (k 150. výročí narození slovinského autora)
Vladimír Svatoň – Sovětská diskuse o teorii textu a podněty M. M. Bachtina
1980
Jiří Fiala – Sociálněpolitické motivy v českých pololidových veršovaných skladbách
Jiří Urbanec – Bezruč a polská literatura
K nedožitým osmdesátinám Jiřího Wolkra (přednáškový večer, vystoupili J. Dvořák, F. Valouch, J. Fiala)
Josef Galík – Novátorství Vladimíra Neffa
Eduard Petrů – Hic sunt leones. Od mythology-fiction k sci-fi a literatuře faktu
Jiří Opelík – Karel Čapek a antika
Karel Cvejn – O obrozenské satiře a Jaroslavu Haškovi
Vladimír Kostřica – Dostojevskij a dnešek
1979
Jacek Baluch – Česká poezie v Polsku
Milan Blahynka – Dvě rané neznámé práce Vladislava Vančury
Česká literatura v boji proti fašismu (přednáškový večer, referovali J. Dvořák, J. Galík, J. Stýskal)
Jiří Skalička – Olomoucká bohemistika a slavistika 19. století
Vladimír Svatoň – K teoretickým základům vědy o verši
1978
Karel Motyka – Florian dětem i dospělým
Bezručiana 1978 (vzpomínkový večer; vystoupili J. Dvořák, J. Galík, E. Petrů, J. Skalička, J. Stýskal)
Karel Krejčí – Literatura Krakova a Varšavy na přelomu století
Pavel Vašák – Matematika, počítače a vědy o umění
Šedesát let české literatury 1918–1978 (vzpomínkový večer za účasti J. Dvořáka, F. Valoucha, J. Galíka, J. Skaličky, J. Stýskala)
Vladimír Kostřica – Z historie recepce ruské literatury u nás
1977
Eduard Petrů – Jak překládat humanistické autory?
Franciszek Ziejka – Publicystyka Mariana Szyjkowskiego
Jiří Opelík – Dvě pařížské cesty Josefa Čapka
Jiří Svoboda – J. S. Machar a P. Bezruč v literárním osudu Vojtěcha Martínka
Marian Stepień – Literatura polska wobec wojny i okupacji
Jaromír Dvořák – Edice juvenilií Vladimíra Vaška, Další juvenilie V. Vaška
Miroslav Zahrádka – Problémy současné sovětské literatury
Janusz Rohoziński – Problematyka współczesnej literatury polskiej
Zdena Brančíková – Milostná lyrika Pabla Nerudy
1976
Milan Kopecký – Vliv antiky na české písemnictví humanistické
Alena Štěrbová – Básník a kritik Bernard Kosiner (1903–1939)
Karel Horálek – Koherence literárních textů
Vladimír Kostřica – Anekdota v próze N. S. Leskova
Alena Štěrbová, František Kožík – Rozhlasové umělecké vysílání na Moravě ve 30. letech
Jiří Skalička – Česká satira na přelomu 19. a 20. století
Jiří Stýskal – Stiborova cesta k avantgardě
Miroslav Zahrádka – Lev Nikolajevič Tolstoj
1975
Josef Galík – Dva romány o Jiříku Poděbradském
Karel Dvořák – Staročeská exempla z hlediska folkloristického
Jiří Opelík – Mladý Josef Čapek
Jiří Skalička – Neumannova satira
Vzpomínkový večer věnovaný dílu prof. Oldřicha Králíka (vzpomínali D. Jeřábek, J. Dvořák, O. F. Babler, J. Opelík, J. Svoboda, V. Justl, M. Blahynka, J. Skalička, E. Petrů)
Miroslav Zahrádka – Šolochovova práce s motivy v Tichém Donu
1974
František Všetička – Kompozice písně o Štemberkovi
Zdeněk Srna – Drama – divadlo i literatura
Ctirad Kučera – Staroruský Domostroj – legenda a skutečnost
Zdeněk Vyhlídal – Vztah mezi pohádkou a pověstí
Oldřich Králík – Jaký byl Mácha člověk?
Oldřich Králík – Identita prvního českého spisovatele (tzv. Kristián)
Artur Závodský – Hilarova filozofie režie
František Valouch – Kritická činnost Bedřicha Václavka ve 30. letech
1973
Jiří Opelík – Olbrachtův vídeňský román (Žalář nejtemnější)
Jaroslav Kafka – Sabinova vesnická próza
Jiří Stýskal – Vančura a divadelní avantgarda (Učitel a žák)
Miroslav Zahrádka – Problematika vývoje „mladých“ sovětských literatur
Marie Koukalová – Slovenský překlad Halasových veršů pro děti
Oldřich Králík – Mácha pravý a nepravý
Robert Pynsent – Hlava nehlava – Šalda nešalda
Eduard Petrů – O emblematice a olomouckých divadelních synopsích
Zdeňka Dostálová – O výzkumu rossik v moravských časopisech
1972
Alena Štěrbová – Hrubín a drama
Miroslav Zahrádka – O uměleckosti memoárů
Dobroslava Bergová – O stylu avantgardní prózy
Milan Blahynka – Johnův boský osud
Oldřich Králík – Nové pochybnosti o tzv. Kristiánovi
Jiří Skalička – Česko-slovinské peripetie
Jiří Svoboda – K počátkům české proletářské poezie (S. K. Neumann a Devětsil)
1971
Eduard Petrů – Periodizace olomouckého humanismu
Jiří Stýskal – Václavkova berlínská sezóna (Herrmann, Piscator, Tairov)
Oldřich Králík – Textové problémy zadonštiny
Štěpán Vlašín – Řád nové tvorby (Vladislav Vančura o umění)
Milan Blahynka – John a Vančura
Vladimír Kostřica – O žánrech Leskovovy prózy
Zdeněk Srna – O metodologii divadelní vědy
Karel Horálek – Lingvistická orientace v literární vědě
1970
Oldřich Králík – Současné bezručovské bádání
Vladimír Kostřica – Malířské prvky v díle V. M. Garšina
Marie Koukalová – Halasova poezie pro děti
Jiří Opelík – Vančurova Hrdelní pře (interpretace)
František Valouch – Halasovo Torzo naděje
Josef Hrabák – Komenského Labyrint
Janusz Rohoziński – Kilka uwag o współczesnej problematyce metodologicznej w krytyce literackiej i nauce o literaturze w Polsce
Dušan Jeřábek – K problému tradice v české literatuře
1969
Josef Galík – Vančura a Čapek ve 20. letech