Katedra se badatelsky i pedagogicky soustředí na komplexní poznávání českého jazyka a literatury ze synchronního i diachronního hlediska. Mnohaletou tradici olomoucké bohemistiky chápe jako závazek, který je zapotřebí dále rozvíjet a obohacovat, a to s rovnocenným podílem vyučujících i studentů a ve spolupráci s dalšími domácími institucemi a zahraničními institucemi.
Poválečné období
Obnovení olomoucké univerzity v roce 1946 jako Univerzity Palackého znamenalo počátek nové institucionalizace olomoucké bohemistiky, navázavší na bohatou tradici zdejšího slavistického bohemistického bádání. Do studijního roku 1950/1951 byla bohemistika spolu se srovnávací slovanskou filologií a rusistikou součástí Ústavu pro slovanskou filologii, jehož řediteli byli bohemisté Jaromír Bělič a Oldřich Králík. Tristní důsledky pro rozvoj celé univerzity mělo zřízení Vysoké školy pedagogické (1953/1954), redukující UP na pouhou lékařskou fakultu. Po zrušení VŠP v roce 1958/1959 se katedra českého jazyka a literatury stala znovu součástí FF UP.
60. až 80. léta
Ve funkci vedoucího bohemistického pracoviště vystřídali Jaromíra Běliče v druhé polovině padesátých let historik starší české literatury a jazykovědec Jiří Daňhelka (1955-1959) a na přelomu padesátých a šedesátých let historik literatury severomoravského regionu Alois Sivek (1959-1961). Situaci olomoucké bohemistiky zkomplikoval příchod komunistického prominenta Jaromíra Langa, jemuž musel být uvolněn post vedoucího katedry (1961-1964). v Po něm se v letech 1960-1964 do čela katedry českého jazyka a literatury FF UP vrátil Jiří Daňhelka. Za vedení katedry Miroslavem Komárkem (1966-1973) byla katedra v souvislosti se zrušením samostatné katedry slavistiky přejmenována na katedru bohemistiky a slavistiky. Ve funkci vedoucího katedry byl poté Miroslav Komárek nahrazen Jaromírem Dvořákem, zpočátku tajemníkem a posléze vedoucím Kabinetu Bedřicha Václavka (vznikl v roce 1964, v roce 1971 byl připojen ke katedře, v roce 1983 přejmenován na Uměnovědné středisko Bedřicha Václavka a v roce 1986 převeden ke Katedře teorie kultury FF UP).
V osmdesátých letech byl jmenován vedoucím katedry (1986-1989) a vzápětí i děkanem středoškolský učitel Karel Motyka (v rámci "stranického posílení" pracoviště). Jeho zástupcem se stal evropsky proslulý medievalista Eduard Petrů, který prakticky katedru vedl v letech 1987–1989 jako Motykův zástupce a v letech 1989-1993 jako řádně ustanovený vedoucí.
Od 90. let do současnosti
V roce 1995 byla katedra slavistiky FF UP obnovena, což dalo vzniknout současnému názvu pracoviště. Od roku 1993 se ve vedení bohemistiky vystřídali lingvisté Edvard Lotko (1994–1999) a Jan Kořenský (1999–2004), v letech 2004-2011 řídil katedru Lubomír Machala, zabývající se odborně především současnou českou a slovenskou literaturou. V letech 2011–2015 zastával pozici vedoucího literární historik a teoretik Tomáš Kubíček, od roku 2015 funkci vykonává lingvista Miroslav Vepřek.