Bohemica Olomucensia: Department of Czech Studies

Vydává Katedra bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

ISSN 1803-876X

Bohemica Olomucensia: Časopis pro filologická a mezioborová studia jsou odborný recenzovaný časopis, který vychází od r. 2009 (dříve čtyřikrát ročně, od roku 2016 dvakrát ročně, příčemž příležitostně může být ročník doplněn i speciálním třetím číslem). Přináší původní studie a články z oboru českého jazyka a literatury, ale též lingvistické a literárněvědné příspěvky s obecnější platností a příspěvky zúročující interdisciplinární souvislosti uměnovědné a historické. Prostor je věnován také recenzím a aktuálním informacím z lingvistiky a literární vědy. Bohemica Olomucensia jsou určena lingvistům a literárním vědcům, pracujícím v oboru bohemistiky i v dalších filologických oborech, a také studentům a zájemcům z řad laické veřejnosti.

Redakce

prof. PhDr. Lubomír Machala, CSc. (vedoucí redaktor); doc. Mgr. Erik Gilk, Ph.D.; doc. Mgr. Miroslav Vepřek, Ph.D.; Mgr. Darina Hradilová, Ph.D.; Mgr. Jindřiška Svobodová, Ph.D.; Mgr. Jana Kolářová, Ph.D. (tajemnice redakce); Mgr. Jakub Vaníček (výkonný redaktor), Mgr. Tomáš Franta (technický redaktor)

Adresa redakce

Katedra bohemistiky
Filozofická fakulta Univerzity Palackého
Křížkovského 10
779 00 Olomouc

Mgr. Jana Kolářová, Ph.D. (tajemnice redakce)
E: jana.kolarova@upol.cz | M: 605 167 223

Redakční rada

prof. dr hab. Mieczysław Balowski (Fakulta polských a klasických studií, UAM Poznaň), prof. dr hab. Joanna Czaplińska (Filologická fakulta, Univerzita Opole), doc. PhDr. Zbyněk Fišer, Ph.D. (FF MU), PhDr. Miroslava Gavurová, Ph.D. (FF, Prešovská univerzita v Prešově), doc. PhDr. Milada Hirschová, DSc. (PdF UK), prof. PhDr. Jana Hoffmannová, DrSc. (ÚJČ AV ČR, v. v. i.), prof. PhDr. Pavel Janoušek, CSc. (ÚČL AV ČR, v. v. i., Praha), doc. Róbert Kiss Szemán, PhD. (Fakulta humanitních věd, Univerzita Loránda Eötvöse Budapešť), doc. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (FF MU), prof. Mgr. Jan Malura, Ph.D. (FF OU), prof. PhDr. Valér Mikula, CSc. (FF UK Bratislava), Univ.-Prof. Mag. Dr. Stefan Newerkla (Fakulta filologických a kulturálních studií, Vídeňská univerzita), prof. PhDr. Oľga Orgoňová, CSc. (FF UK Bratislava), doc. PhDr. Martin Pilař, CSc. (FF OU), doc. PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. (FF UK), prof. Dr. Danuta Rytel-Schwarz (FF, Lipská univerzita), doc. PhDr. Diana Svobodová, Ph.D. (PdF OSU), Mgr. Ivana Taranenková, Ph.D. (ÚSL AV SR Bratislava), prof. PhDr. Oldřich Uličný, DrSc. (FF UP), Ass.-Prof. Mag. Dr. Gertraude Zand (Fakulta filologických a kulturálních studií, Vídeňská univerzita)

Struktura čísla

Rubrika Studie a články přináší jednak delší výzkumné příspěvky v rozsahu do 30 normostran (1 normostrana = 1 800 znaků včetně mezer) s anglickým resumé o rozsahu do 300 znaků, jednak kratší texty výzkumného i ohlasového charakteru v rozsahu do 15 normostran. Rubrika Materiály představuje materiálové studie a překlady v rozsahu do 30 normostran. V rubrice Varia jsou otiskovány recenze, zprávy a komentáře v rozsahu do 10 normostran.

Uzávěrky jednotlivých čísel

31. prosince (Litteraria), 1. dubna (Linguistica).

Pokyny a informace pro autory

V rámci usnadnění redakční přípravy žádáme autorky a autory rukopisů, aby respektovali níže uvedené pokyny, jak zaslaný text formátovat a jakými náležitostmi jej opatřit.

Redakce přijímá původní a jinde nepublikované texty, které po formální stránce splňují níže uvedené parametry. Ke všem textům musí být připojeny informace o autorovi (jméno a příjmení, tituly, název pracoviště, poštovní a e-mailová adresa).

Rozsah příspěvku: rubrika Studie a články — do 30, resp. 15 normostran (1 normostrana = 1 800 znaků včetně mezer), nutno připojit anglické resumé o rozsahu do 300 znaků a anglická klíčová slova; rubrika Materiály — do 30 normostran; rubrika Varia — do 10 normostran.

Formát a grafika:

příspěvky ve „wordovských“ formátech (*.doc, *.rtf, *.docx) a zároveň i jako *.pdf
1,5 řádku, font Times New Roman, velikost písma 12
neužívat tučné a podtržené písmo, zvýrazňovat pouze užitím kurzivy
členění výkladu pomocí desetinného třídění (2.3.5, 2.3.5.1 atd.)
seznam použité literatury na konci příspěvku
event. obrazové přílohy možno tisknout i barevně
základní normy pro úpravu textu — ISO 690 a ISO 690-2, viz níže
názvy samostatných knižních vydání, periodik či konferencí kurzivou
názvy jednotlivých povídek či básní zařazených do knižních celků či novinových článků – a stejně tak i názvy hudebních skladeb nebo výtvarných děl – vkládat do uvozovek
při psaní přejatých slov v zásadě užívat progresivní pravopis a je-li to možné, tato slova počešťovat
horní číselné indexy poznámek v textu vkládat až za interpunkční znaménko, výjimkou je uvádění poznámek v závorkách a jiných vložených segmentech
vyňaté pasáže v citacích vyznačovat: [...]
citace vyznačovat uvozovkami, kurzivu užívat pouze v jazykovědných studiích u textových příkladů. V tomto případě neužíváme uvozovky
jestliže byla při přípravě příspěvku využita Česká literární bibiliografie, je nutno v jeho závěru uvést následující informaci:
Při vzniku práce [knihy/studie/...] byly využity zdroje výzkumné infrastruktury Česká literární bibliografie – clb.ucl.cas.cz (kód ORJ: 90136).
During the work on this text [study/book/…], use was made of Czech Literary Bibliography resources/services – clb.ucl.cas.cz (ORJ identifier: 90136).

Vzor bibliografického odkazu v textu:
Někteří autoři poukazují na sociální důsledky rozvoje digitálních knihoven, např. Rowlands (1999: 195). Někteří označili termín „digitální knihovna" za oxymóron (Greenberg 1998: 106; Lynch 2005). Problematikou digitálních knihoven se podrobně ve své monografii zabývala Ch. Borgmanová (Borgman 2003).

Vzory bibliografických citací:

kniha

CVRČEK, Václav — ČERMÁK, František

2009 Slovník Bohumila Hrabala (Praha: Nakladatelství Lidové noviny)

KOMÁREK, Miroslav

2006 Studie z diachronní lingvistiky (Olomouc: Univerzita Palackého)

STEINER, Peter

2011 Ruský formalismus; přel. František A. Podhajský (Brno: HOST)

článek; kapitola v knize

DANEŠ, František

1989 "K výslovnosti tzv. iniciálových zkratek"; Naše řeč 72, č. 3, s. 170—172

STAIGER, Emil

2008 "Umění interpretace"; in idem: Poetika, interpretace, styl; přel. Miloš Černý, Ivan Chvatík, Michael Špirit, Marek Vajchr a Otakar Veselý (Praha: Triáda), s. 187—202

příspěvek ve sborníku

BEDNARCZUK, Leszek

2000 "Czy istnieją wpływy niemieckie w fonetyce czeskiej?"; in WRÓBEL, Henryk (ed.): Studia z filologii słowiańskiej ofiarowane profesor Teresie Zofii Orłoś (Kraków: Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego), s. 47—56

MRAVCOVÁ, Marie

1994 "Úvaha dramaturgická — ex post realizovaných filmových adaptací románů Neviditelný a Helimadoe"; in MLSOVÁ, Nella — DVOŘÁK, Jan (eds.): Hlavní téma: Psychologická próza (Praha: Gaudeamus), s. 112—123

internetový zdroj

VEČERKA, Radoslav

2008 "Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů"; www.phil.muni.cz, http://www.phil.muni.cz/linguistica/art/vecerka /vec-medailonky2.pdf [přístup 15. 7. 2009]

odkaz v textu

Úsilí Čelakovského i Kamarýtovo na poli lidové prózy tak nakonec „jen ohlašovalo práci mladšího pokolení“ (Horák 1933: 326).

„Jsem pořád, a už tolik let, na kříži, který nesu hodinu za hodinou. [...] za vším zůstává těch hrozných pět či skoro už šest let jako chmurný mrak“, píše své ženě z vězení snad největší český básnický talent 20. století, Jan Zahradníček (2008: 67).

Je však třeba zdůraznit zvláštní postavení Fučíkovy Reportáže v poválečné československé společnosti. Nebyla jen bájným hagiografickým zobrazením muže oplývajícího všemi komunistickými ctnostmi, ale jakýmsi Písmem, novou biblí, oživenou posledním výdechem umírajícího hrdiny. Zejména avantgardní básník Konstantin Biebl svým přirovnáním k roušce Veroničině dobře vystihl výjimečný status přisouzený Reportáži (srov. Biebl 1953: 28).

V úvodu píše: „Boudníče! Tak jsem si četl znovu ten návrh na manifest a s politováním musím říci, že to vůbec nepůjde. To ten manifest předchozí byl celistvější a obsažnější“ (Hrabal 1998: 359). Dodává také, že Boudníkovy další texty mají být živější a zajímavější než návrh na manifest, a vybízí Boudníka v těchto zápiscích pokračovat (ibid.: 359).

Tradicí v české lingvistické literatuře je, že se morfologicky tvořené formy na základě odvozování zařazují do výkladů o tvoření slov (srov. Petr a kol. 1986: 321–326; Čechová a kol. 2011: 131–132; Karlík a kol. 1995: 172–176; Cvrček a kol. 2010: 99; Štícha a kol. 2011: 206–211).